Menu Zavřeno

Odhady a oceňování

Odhady a oceňování lze provádět na základě dvou různých právních východisek. Na základě těchto odlišných východisek vznikají ocenění, která mají navzájem poněkud odlišné právní důsledky.

Pro odhady a oceňování je relativně jednoduchou cestou oslovení odborníka – odhadce. Odhadce má právo ocenit věc na základě svého zvláštního živnostenského oprávnění – vázaná živnost. Výsledkem je tzv. odborné vyjádření.

Chce-li objednatel ocenění zvolit „těžší kalibr“ osloví znalce (běžně používaný, avšak nesprávný pojem – soudní znalec). Znalecký posudek, který zhotoví znalec je listinný nebo elektronický dokument. V některých případech znalec podává znalecký posudek ústně (do protokolu). Autorem znaleckého posudku může být pouze znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav. Tyto fyzické či právnické osoby jsou zapsány v odpovídajícím seznamu Ministerstva spravedlnosti ČR. Znalecký posudek má předepsané náležitosti. Od roku 2021 zákon č. 254/2019 Sb. předepisuje přísným způsobem jednotu struktury a formy znaleckých posudků. Znalecký posudek musí být přezkoumatelný. Tzn. – vyhotoví-li nějaký „druhý“ znalec na základě stejného zadání druhý posudek, musí dospět ke stejným závěrům, které obsahuje znalecký posudek „prvního“ znalce. Od znalců se vyžaduje značná pečlivost a zodpovědnost. Znalecký posudek je tedy velmi pracným dílem, což má za následek jeho poměrně vysokou cenu.  

Má-li ocenění ve svém důsledku sloužit jako pomůcka pro rozhodování orgánu veřejné moci (například soudu), je nutné očekávat, že se orgán veřejné moci bude chovat ke znaleckému posudku poněkud „vážněji“, než k odbornému vyjádření. Je nutné podotknout, že orgán veřejné moci se i ke znaleckému posudku staví jako k jakémukoliv jinému důkaznímu prostředku, a to podle své úvahy, jakkoli je ovšem pravdou, že v odborných věcech, zejména v těch složitých odborných záležitostech, orgánu veřejné moci zpravidla nic jiného nezbývá, než brát ohledy na závěry znalce.