Odhady a oceňování lze provádět na základě dvou různých právních východisek. Na základě těchto odlišných východisek vznikají ocenění, která mají navzájem poněkud odlišné právní důsledky.
Pro odhady a oceňování je relativně jednoduchou cestou oslovit odborníka – odhadce. Odhadce má právo ocenit věc na základě svého zvláštního živnostenského oprávnění – vázaná živnost. Výsledkem je tzv. odborné vyjádření.
Chce-li objednatel ocenit věc či službu „těžším kalibrem,“ osloví znalce (běžně používaný, avšak nesprávný pojem – soudní znalec). Znalecký posudek, který zhotoví znalec je listinný nebo elektronický dokument. V některých případech znalec podává znalecký posudek ústně (do protokolu). Autorem znaleckého posudku může být pouze znalec nebo znalecká kancelář, či znalecký ústav. Tyto fyzické či právnické osoby zapisuje do odpovídajícího seznamu Ministerstvo spravedlnosti ČR. Znalecký posudek má předepsané náležitosti. Od roku 2021 zákon č. 254/2019 Sb. předepisuje přísně jednotu struktury a formy znaleckých posudků. Znalecký posudek musí být přezkoumatelný. Tzn. – vyhotoví-li nějaký „druhý“ znalec na základě stejných znaleckých otázek druhý posudek, musí dospět ke stejným závěrům, které obsahuje znalecký posudek „prvního“ znalce. Od znalců se vyžaduje značná pečlivost a zodpovědnost. Znalecký posudek je tedy velmi pracné dílo. Následkem je zpravidla jeho poměrně vysoká cena.
Má-li ocenění ve svém důsledku sloužit jako pomůcka pro rozhodování orgánu veřejné moci (například soudu), je nutné očekávat, že se orgán veřejné moci bude chovat ke znaleckému posudku poněkud „vážněji“, než k odbornému vyjádření. Je nutné podotknout, že orgán veřejné moci se i ke znaleckému posudku staví jako k jakémukoliv jinému důkaznímu prostředku, a to podle své úvahy, jakkoli je ovšem pravdou, že v odborných věcech, zejména v těch složitých odborných záležitostech, orgánu veřejné moci zpravidla nic jiného nezbývá, než brát ohledy na závěry znalce.