Soudní znalec poskytuje konzultace
Soudní znalec poskytuje konzultace, a to na základě předběžného ujednání o datu a místě konání (telefonicky nebo e-mailem). Jakkoli lze při konzultaci vyjasnit problematiku zcela individuálně – na míru, není vyloučeno, že by mohlo postačit zhlédnutí webináře „Jak zadat znalecký posudek“.
Konzultace poslouží například k
- účinnějšímu jednání při vyřizování reklamací,
- zvýšení prevence před vznikem reklamačních nedorozumění (takovou konzultaci je nutné realizovat PŘED uskutečněním nákupu),
- přípravě jakéhokoliv znaleckého úkonu – například ocenění věci, posouzení některého jevu apod.
Lze se poučit z případů, které se staly, přičemž nemusí jít pouze o reklamace …
Příklad 1:
Firma A a firma B byly dodavatelskými subjekty na stavbě. Společnost A dodala a instalovala zařízení EPS. Firma B dodala a instalovala vodovodní a kanalizační rozvody. Při realizaci unikla voda z vodovodního zařízení a poškodila část EPS. Poškozená firma A okamžitě začala nárokovat po firmě B kompenzaci škod ve výši 250.000,- Kč. Firma B ještě v den škodní události kontaktovala znalce s tím, že objednává znalecký posudek. Úkolem posudku je objektivizace výše škody.
Komentář:
Zásadně správným krokem byla RYCHLÁ aktivace znalce, který skutečně druhý den ráno šetřil poškození na místě. Soudní znalec nevyčíslil škodu obratem. Rámcově zjistil, že pouze tři zdroje a jedno čidlo vykazovaly poškození. Samotná přítomnost znalce a jeho jednání byly na první pohled znakem nestranného přístupu. To zapůsobilo. Poškozená strana své nároky zmírnila. Na doporučení znalce (bez nákladného vyhotovení znaleckého posudku) došlo na místě k uzavření dohody o narovnání ve výši 25.000,- Kč. Operativní přizvání znalce přineslo pozitivní výsledek v tom, že se kompenzace škody realizovala ve výši jedné desetiny původně nárokované částky, okamžitě a bez soudu. Soudní znalec tak vygeneroval firmě B značnou úsporu.
Příklad 2:
„Obracím se na Vás o informaci na problém poškození PC. Mám ve vlastnictví notebook. Došlo k poškození LCD. Záruční opravna usoudila, že k poškození došlo pádem přístroje. Vylučuji pád přístroje!!!! Žádám, abyste posoudil příčinu poškození.“
Komentář:
Posouzení se neobešlo bez porušení záruční plomby přístroje. Tuto okolnost bylo nutné vůči servisu ošetřit. Byla proto nutná další jednání, která vedl soudní znalec a která navyšovala náklady. Při studiu dokladů bylo zjištěno, že předávání přístroje do servisu nebylo řádně technicky protokolováno. Proto „se rozplynuly“ důkazní prostředky o původu závady. V případě obezřetného jednání se servisem při uplatňování reklamace (důkladný zápis o stavu věci při jejím předání do opravy), však nákladné vyhotovení znaleckého posudku by ani mnohdy nebylo nutné!
Příklad 3:
„Prosím o radu – švagr zakoupil před 7 měsíci mobilní telefon. Přestal fungovat. V rámci záruční doby jej reklamoval. Prodejce reagoval sdělením o tom, že telefon byl tzv. „utopen“, a tím pádem že mu reklamaci neuzná. Sdělte mi, zda je možné vypracovat znalecký posudek jako podklad pro případný občanskoprávní spor“.
Komentář:
Častý případ. Základní deska přístroje zvlhne s následnou korozí a změnou příslušných elektrických vlastností. To může vést k nefunkčnosti. Proti běžné vlhkosti by měla být deska chráněna ochranným lakem. Někdy lak chybí!!! Kdo vlastně nadměrnou vlhkost způsobil a byla opravdu nadměrná? To jsou otázky, na něž je nutné odpovědět v případě, že chceme do reklamačního jednání vnést jasno. Jedním z důkazních prostředků může být znalecký posudek. Znalecký posudek vyžaduje demontáž telefonu a kontrolu základní desky, a to s takovými technicko-právními opatřeními, aby majitel nepřišel o záruku (jednání s prodejcem). Náklady spojené s vyhotovením znaleckého posudku lze nárokovat na straně, která při obchodním styku poškodila protistranu.
Příklad 4:
„Prosím sdělte, zda máte zkušenost s harddiskovým přehrávačem MP3. Reklamoval jsem jej poté, kdy přestal fungovat. Objevilo se chybové hlášení „hdd error“. Reklamace mi neuznali z údajného důvodu, že přístroj poškodil pád. Přístroj jsem měl v užívání jen já sám. K pádu přístroje, ani jinému hrubému zacházení nedošlo. Vím také z internetových diskuzí, že se taková závada u tohoto přístroje vyskytuje. Chtěl jsem vás tedy požádat, zda je možné pomocí znaleckého posudku posoudit, že k pádu skutečně došlo, či nikoliv“.
Komentář:
Identifikovat příčinu poruchy hard disku je mnohdy značně složité. V zásadě to lze. Horší je to s identifikací toho, komu vlastně přístroj upadl (nynějšímu uživateli nebo ještě někomu před prodejem přístroje …?). K objektivnímu posouzení musejí být vzaty v úvahu ještě další okolnosti prodeje a hlavně užívání zařízení.
Příklad 5:
„Jsem studentka vysoké školy. Koupila jsem si notebook v obchodě XY. Když jsem ho přejímala, byl namáčknutý roh krabice. V ten okamžik jsem si vůbec neuvědomovala, že NB by mohl být poškozen a že případné závady se mohou řešit pouze mimozáručně.
Ihned po rozbalení jsem nezjistila žádnou vadu, jen jsem si všimla, že DVD mechanika je cca o 2 mm povystrčená. Nevěděla jsem, jestli to tak má být či nikoliv. Asi po 3 dnech monitor začal blikat. Protože www stránky obchodu uvádějí, že reklamace NB tohoto výrobce se uplatňují v servisu YZ, šla jsem tedy závadu reklamovat rovnou tam. NB přijali. V rámci reklamace vyměnili datový kabel LCD. Pět dní po vyzvednutí jsem doma zjistila, že závada stále přetrvává a všimla jsem si, že u NB je naprasklá krytka růžku. Druhý den jsem NB odnesla tedy zpět. S dobrým úmyslem jsem ještě techniky v servisu upozornila na tento prasklý růžek a zeptala se i na povysunutou DVD mechaniku. Technik do servisního protokolu napsal, že pravý zadní roh byl mechanicky poškozen, zřejmě po pádu.
Zklamání:
Za týden jsem volala do servisu, jestli už je reklamace vyřízená a bylo mi sděleno, že bohužel nemůže být provedena oprava v rámci záruky. Jedná se prý o mechanické poškození, které bylo způsobeno pádem. Jako důkaz, že jsem pád NB nezpůsobila já, jsem do servisu tentýž den nesla ukázat poškozenou krabici. Technik neuznal záruku a nabídl opravu jedině mimozáruční. Cena by mohla dosahovat i 11.000,- Kč. Toto jsem odmítla, ale přesto jsem se s technikem domluvila, že NB rozebere, aby zjistil, co s ním je, a než by provedl jakoukoli opravu, slíbil, že zavolá.
Za tři dny jsem s technikem opět mluvila a řekl mi, že NB rozebral a smontoval, že závada by tímto mohla být odstraněna, že žádnou opravu neprovedl, a že nechá ještě NB 2 dny testovat a že celková cena bude cca 1.100,- bez DPH. Po telefonu jsem odmítla platit jakoukoli částku, a z domova jsem si tentýž den jela NB bez provedených testů vyzvednout (cca 70 km). Při přejímání jsem stejně zaplatila 357,- Kč za diagnostiku.
S NB jsem ihned šla za prodejcem, kde jsem jim celou situaci popsala. Prodejce řekl, že reklamaci uplatňujeme bohužel pozdě, že pokud byla při dopravě způsobena jakákoliv závada, může on jako prodejce uplatňovat reklamaci u svého dodavatele pouze do 5 dní od data prodeje. Nyní mám doma NB s blikajícím monitorem, prasklým rohem, povystrčenou DVD mechanikou, s možností vyskytnutí dalších závad a bez záruky. Servis i prodejce odmítli tuto situaci řešit. Já vím zcela jistě, že jsem NB neupustila, a žádné mechanické poškození nezpůsobila. Dle mého názoru muselo dojít k poškození při přepravě NB od výrobce k prodejci“.
Komentář:
Existuje TEORETICKÁ možnost stanovení doby, kdy došlo k prasknutí krytu NB. TEORETICKÁ proto, že znalecké posouzení, které se provádí například na základě simulací stárnutí příslušné umělé hmoty, je velice drahé (srovnatelně s cenou notebooku) a málokdy přesné tak, jak je pro uplatnění reklamačních nároků zapotřebí (přesnost na dny je málokdy dosažitelná). Určení viníka mechanického poškození se prokazuje kombinací celé řady nejrůznějších důkazních prostředků. Nejen technických. Přitom nebylo nutné věc dovést až ke sporu, mnohé bylo možné „zachránit“ během pečlivého vedení reklamačního řízení.